Masáž patří mezi nejstarší, nejvíce používané a nejoblíbenější regenerační procedury.
V současné době její obliba neustále stoupá, neboť lidé v dnešním náročném světě čím dál více vyhledávají pocit uvolnění a kompletní fyzické i psychické relaxace.
Masáže mají pozitivní dopad na celkový stav našeho organismu, řeší řadu zdravotních problémů a posilují a regenerují naše tělo i duši.
Pravidelná masáž je také velmi dobrým doplňkem při jakékoliv fyzické aktivitě. Zlepšuje naše výkony tím, že zvyšuje odolnost svalů, potlačuje vedlejší účinky cvičení (ztuhlost, bolest) a urychluje regeneraci svalů po cvičení.
Slovo masáž je řeckého původu
(massó – hníst, mačkat)
Nejstarší zmínky o masážích pochází z Mezopotámie, ze staré Číny a z Egypta a jsou datovány do doby již od druhé poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem.
Také ve starověké Indii se masáž hojně využívala a dnešní ajurvéda z ní dodnes čerpá poznatky. Na území Evropy se masáž nejvíce proslavila ve starověkém Řecku, kde ji propagoval hlavně slavný řecký lékař té doby Hippokratés. Také v římské době byly masáže velmi oblíbené a běžně se tyto služby nabízely ve veřejných lázních.
Za otce moderního pojetí dnešní klasické masáže je považován švédský teolog a literát Peter Henrik Ling (1776-1839), který v 19.století vybudoval ve Švédsku výukové masážní středisko. Právě on stanovil základní postupy a hmaty klasické masáže a z jeho “švédského pojetí“ se vychází v masérské praxi v podstatě dodnes.
V Čechách je za zakladatele moderní masáže považován ortoped Vítězslav Chlumský (1867-1943).
Klasická masáž je jedna z nejstarších manuálních technik, při které se používá tlak, tření, hnětení či vytřásání příslušných svalových partií. Samotný sled hmatů a jejich provedení by měl vycházet ze základní znalosti svalového systému.